České priority
Home Menu

Proč prioritizovat v České republice?

Jedním z nejdůležitějších rozhodnutí České republiky je to, jak vynaloží se svým rozpočtem ve výši 1,3 bilionu korun. Na jednu stranu je to jasné, protože rozpočet by měl reflektovat priority celé země. Na druhou stranu jsou často ignorovány reálné důvody, které stojí za většinou rozhodnutí při vytváření rozpočtu. I letos byla struktura národního rozpočtu téměř kompletně přebrána z minulého roku. Více pozornosti přitahuje například deficit ve výši 50 miliard korun nebo marginální změny ve výdajích jednotlivých ministerstev.

Co když bychom ale dokázali zlepšit rozpočtový proces? Co když existuje způsob, jakým by mohlo Česko vytěžit z každé vynaložené koruny ještě více? Stejně jako ostatní země, Česká republika jednoduše nemá dostatek prostředků na všechno, co by její občané chtěli a musí si tak stanovovat priority při výběru vhodných investičních příležitostí. Nejúčinněji lze přispět do diskuze provedením špičkové ekonomické analýzy a uplatněním principu, že každá koruna by měla být vynaložena tak, aby bylo dosaženo co největšího sociálního prospěchu.

Česká republika se snaží zajišťovat obezřetné nakládání s vládními výdaji. Avšak jako každá jiná země, ani Česká republika neprovádí důkladné mezisektorové ekonomické studie, jež by ukázaly, čeho by mohlo být dosaženo vynaložením peněz v jednotlivých oblastech. Tyto studie vyžadují správně uspořádané zdroje a data, velké množství akademických pracovníků, a výsledky těchto studií mohou někdy být politicky nepohodlné nebo kontroverzní. Většina vlád proto provádí širokou a transparentní analýzu nákladů a přínosů jen velmi zřídka. Proto můj think-thank Copenhagen Consensus Center spolupracuje s filantropy, nevládními organizacemi i akademickou obcí v ČR se záměrem zahájit projekt České priority.

Budeme spolupracovat se zainteresovanými stranami ze všech oblastí od vzdělávání a zdravotnictví až po životní prostředí a infrastrukturu, abychom našli ty nejefektivnější intervence. Nejlepší čeští a zahraniční ekonomové poté provedou analýzy nákladů a přínosů. Náklady jsou obvykle zřejmé – například pro zlepšení předškolního vzdělávání jsou potřeba peníze pro učitele, vybavení tříd a materiály. Avšak přínosy mají mnoho aspektů. Díky lepšímu předškolnímu vzdělávání si děti lépe povedou ve škole a později získají lepší zaměstnání, což znamená obohacení pro celou Českou republiku. V budoucnu to bude také znamenat snížení kriminality a z těchto dětí vyrostou dobří rodiče se zdravými a vzdělanými dětmi.

Ekonomové se snaží odhadnout všechny tyto sociální, ekonomické a environmentální přínosy. Na základě dobře provedené analýzy nákladů a přínosů si můžeme dovolit říci, že jedna koruna tímto způsobem vynaložená na zlepšení předškolního vzdělávání může přinést 6 korun v rámci obecného sociálního blahobytu. Jako v našich předešlých projektech bychom od této analýzy očekávali odhalení mimořádných možností vynakládání s penězi, kde by každá koruna navíc znamenala přínos dvacet, třicet, nebo i více korun. Tento projekt České republice v podstatě předloží paletu možností nakládání s výdaji. Ne všechny návrhy budou politicky přijatelné, ale některé z nich ano a zároveň pomohou posunout Český rozpočet dál.

Copenhagen Consensus Center je nezávislý think-tank, který svými aktivitami úspěšně pomáhá čelit největším výzvám světa po více než desetiletí. Spolupracujeme s týmy držitelů Nobelových cen a zkušenými odborníky, kteří zkoumají a identifikují nejlepší intervence v rámci národa, nebo celého světa. V roce 2013 naše studie citoval bývalý britský premiér David Cameron, když lídři G8 oznámili vynaložení 80 miliard Kč (2,8 miliard liber) na boj s podvýživou. Dánská vláda vydala miliony navíc na HIV/AIDS díky našim studiím. Model Copenhagen Consensu byl použit ke zkoumání nových Cílů udržitelného rozvoje a zlepšuje rozpočtová rozhodnutí například na Haiti a v Bangladéši.

Právě teď je náš model aplikován ve dvou rychle se rozvíjejících státech Indie. Cílem našich projektů není mít poslední slovo v rozpočtovém řízení ani nahradit role politiků, ale lépe politiky a občany informovat. Analýza se zaměřuje spíše na intervence, které mohou za pomoci malých finančních prostředků vést k výraznému zlepšení společnosti. Poskytujeme také prostor pro kladení obtížných otázek, jako například jestli vynakládat peníze tam, kde to není prokazatelně efektivní.

Představte si, že by pomocí analýz nákladů a přínosů bylo přesměrováno pouhé jedno procento výdajů českého národního rozpočtu od málo efektivních programů k těm nejlepším. Každá takto investovaná koruna by pak vytvářela sociální benefity v průměrné hodnotě deseti korun. Změnou jednoho procenta rozpočtu, tedy zhruba třinácti miliard korun by tak bylo vytvářeno fenomenálních 130 miliard korun navíc v sociálních hodnotách každý následující rok. A o tom stojí za to diskutovat.

___

Bjørn Lomborg, MF Dnes 8. 2. 2018. Zde ke stáhnutí v PDF.